… A ještě jedna skupina se v poslední době stala středem pozornosti – ptáci polní krajiny. Ti jsou teď také na ústupu. Ono to bylo patrné už dřív. Když se v osmačtyřicátém začalo hlásat, že zemědělství se musí přizpůsobit průmyslu, rozoraly se meze a udělaly veliké lány, tak zmizela koroptev. To byl asi nejradikálnější symptom tohoto procesu, protože koroptví byly do té doby miliónové stavy, byla hlavní lovnou zvěří. Najednou se během deseti let stala natolik vzácnou, že se přestala střílet, myslivci ji začali odchovávat, ale všechno marné, koroptví je pořád málo. …
RNDr. Karel Hudec, DrSc.
Zdroj: Krása našeho domova, podzim-zima 2007, ČSOP (z rozhovoru O ptactvu a o divadle)
* * *
… Myslivost tvořila od nepaměti součást naší národní a lidové kultury a mělo by tomu být i nadále. Děti stejně jako dospělí by neměli znát zvěř jen z pohádek a z televize. Vlastní zkušenost z volné přírody je pro duševní zdraví společnosti stále nepostradatelná. Proto je třeba především léčit krajinu, zjizvenou od nešťastného roku 1948 k nepoznání. Je nutné na základě dávných zkušeností starých hospodářů obnovit vše, co chránilo ornou půdu, vodní toky, prameniště, les, ptactvo, užitečný hmyz a lovnou zvěř. Na svahy pahorkatin a hor, ohrožených erozí, je třeba vrátit křovinaté a travnaté meze. Musí se vytvořit nové remízy, obnovit zaniklé louky a pastviny, dbát o lepší stav lesů a rybničních okrajů. Naštěstí je v zemi velký přebytek zemědělské půdy a už je možné důsledně pojmenovat a odstranit omyly minulosti. Otevírá se tak prostor pro nezbytnou spolupráci ekologů a myslivců, zemědělců a lesníků. …
Ing. Jiří Andreska, CSc.
Zdroj: Umění a řemesla, čtvrtletník pro kulturu prostředí, 1998 – 39/1 (z článku Několikero zastavení nad kořeny české myslivosti)
* * *
Ochrana koroptví polních v Irsku
Sokolnická komise CIC finančně podporovala zachování koroptví v Irsku prostřednictvím fondu na ochranu koroptví v Irsku. V celé Evropě došlo k poklesu jak rozšíření tak i stavů koroptví. Rozsah těchto změn je vidět na příkladě toho, že před rokem 1914 bylo ročně uloveno 25 mil. ks koroptví. V Irsku došlo k lokálnímu vymizení koroptví téměř ve všech regionech. Spolu s modernizací zemědělství, změnami a kolapsy ekosystému byly koroptve v Irsku vytlačeny do jediné reprodukční populace. Právě toto stálo za vznikem fondu na podporu koroptví, který se stará o klasické formy pomoci jako vypouštění, změny prostředí atd. Změna prostředí byla prováděna během projektu formou zakládání koroptvích políček s ovsem a trávami. Na jaře 2007 bude vyseta i řada pruhů simulujících tradiční formu zemědělství. Přikrmování se provádělo do té míry, aby bylo zabráněno rozprchnutí populace a aby jedinci vstupovali do hnízdní sezóny v dobré formě. V průběhu minulých třech let se členové Castletownroche loveckého klubu připravovali na vypouštění koroptví přípravou hnízdních ploch, zimovišť, potravních pruhů vše na ploše 150 ha. V roce 2006 bylo nejprve aklimatizováno a poté vypuštěno 45 ks koroptví. Tento projekt poslouží jako hledání cesty k znovuzavedení koroptví do Irské krajiny. První úspěch projektu se dostavil ihned, když na lokalitě zahnízdily čejky.
Zdroj: http://www.profimysl.cz/useky_myslivosti/myslivost_ve_svete
* * *
Cesty k hodnotám kulturní krajiny
Celých 54 % rozlohy České republiky tvoří kulturní step. Je nazývána také zemědělskou či kulturní krajinou. Ačkoli step je označení spíše pro poměrně monotónní travnatou krajinu, kulturní step, která vznikala rukou člověka-zemědělce po dlouhá staletí až tisíciletí na území našeho státu, je pestrou mozaikou po stránce krajinářské i přírodovědné. Odlišné klimatické, půdní, vlhkostní, geologické i geomorfologické podmínky daly vzniknout polabským obilným rovinám, řepařské Hané, chmelařskému Žatecku, vinicím na Pálavě a většině jižní Moravy, stejně jako orchidejovým loukám v Bílých Karpatech či horským pastvinám Sudet a Javorníků. Všude tady se celé generace hospodařilo trvale udržitelným způsobem.
Až odebrání půdy původním vlastníkům a nástup průmyslového zemědělství v 50. letech 20. století přerušili tradiční způsoby obhospodařování kulturní krajiny, zásadně změnili její tvář a způsobili velké ekologické problémy (plošná eroze, eutrofizace vod, lokální záplavy, kontaminace vody a půdy nebezpečnými chemikáliemi, ohrožení biodiverzity agroekosystémů atd.). Situace v převážné míře trvá dodnes. Jen malá část zemědělské půdy je skutečně obhospodařována v duchu trvale udržitelného života. Celkově se stav naší krajiny vlivem intenzivního zemědělství a stavebního tlaku neustále zhoršuje. Rány, které v novodobé historii krajina dostává, jsou důsledkem ekonomicko-sociálního vývoje naší společnosti. Pod vlivem konzumního způsobu života se lidé odvracejí od vlastní kultury, tradic a ochrany životního prostředí, na němž jsou plně závislí.
Je na každém z nás, jestli a jak naší krajině pomůžeme. Obnova starých polních cest, alejí a remízků nebo polních rybníčků je jistě vhodnou a důležitou pomocí. Jsou však i další významné cesty k záchraně hodnot kulturní krajiny. Vždyť její podoba je výsledkem naší poptávky po jejích základních funkcích: rekreace, ochrana před záplavami či třeba prostor pro myslivecké hospodaření. Samozřejmě by měla být také domovem pro divoká zvířata a rostliny, jejichž význam není zrovna hospodářský. Do zvyšování takové celospolečenské poptávky by se měli kromě myslivců zapojovat ochránci přírody, ornitologové, sokolníci, rybáři, určitě učitelé i samotní zemědělci a všichni ostatní, kteří si přejí zachování a ochranu stěžejních hodnot kulturní krajiny. Žabomyší války a mediální přestřelky, jenž se nepřetržitě odehrávají mezi zájmovými skupinami, nás jen zbytečně paralyzují a znemožňují nám účinnou ochranu naší společné krajiny.
Aktivní podpora spolupráce a bourání předsudků mezi zájmovými skupinami, které mají společný zájem chránit naši přírodu, jsou jednou z priorit Projektu ČIŘIKÁNÍ. Bez této snahy nelze koroptvi polní (a koneckonců i nám) zajistit zdravou a bezpečnou krajinu.
Zdroj: NSK, 2008
* * *
Chcete-li zde uveřejnit Váš příspěvek o koroptvi polní, ať už ochranářský nebo vědecký, zašlete nám jej v elektronické podobě ve formátu .DOC nebo .PDF na e-mail: info@koroptvicky.cz. Případné obrázky k článkům posílejte ve formátu .JPG, nebo jako součást textového souboru. Děkujeme.