Schlau wie ein Fuchs! (Mazaný jako liška!)

Přiznám se, že pro tuto knížku jsem do regálu městské knihovny sáhl jen tak v rychlosti, abych si konečně nějakou vybral a mohl odejít. Mělo to být něco nenáročného na dlouhé zimní večery. Víc od většiny knížek tohoto typu ani nečekám. Mýlil jsem se. Čím víc jsem se začítal do podrobností výzkumu života berlínských městských lišek, tím víc jsem žasl, jak málo toho o liškách vím. A to patřím mezi pravidelné čtenáře časopisů Myslivost, Ochrana přírody nebo Naše příroda a o bionomii lišek jsem už měl něco načteno i z různých odborných knih. Že jsou však městské lišky samostatnou populací se vším všudy, včetně chování dokonale přizpůsobenému konkrétní čtvrti města, to jsem netušil. Autorka velmi působivým a výrazově bohatým textem seznamuje se čtyřmi roky svého doktorského studia městských lišek, z nichž podrobně s pomocí vysílaček v obojku (telemetrie) a fotopastí sledovala celkem sedmnáct zvířat. Jedna z lišek žila dokonce v areálu ostře hlídaného sídla spolkového prezidenta Německa... Nemá cenu zde přepisovat překvapivá zjištění o životních strategiích, rodinném životě a různých zvycích lišek. Přečtěte si raději knížku O liškách a lidech, kterou německá bioložka Sophia Kimmig napsala jako velmi čtivé dílko (v českém překladu o rozsahu 239 stran). Nakladatelství Grada ji v tomto čase nabízí za pouhých 199 Kč (50% sleva). Kniha je doplněna kresbami a fotografiemi autorky.

Mě samotného kniha obohatila ve třech věcech: 1. Výrazně jsem si rozšířil obzory o chování lišky obecné (o etologii jsem se nikde tolik nedozvěděl). 2. Ujistil jsem se, že liška není úhlavní nepřítel koroptví, jak nám často někdo podsouvá (potrava je velmi různorodá a hlavní jsou hlodavci). 3. Na samotný závěr se autorka upřímně svěřila s tak silným osobním životním momentem, že to některým čtenářům může rozmazat předchozí obsah knihy (slzami). Sophie, hodně štěstí!

Petr Rejzek, biolog a pedagog

NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.