Kosí panika
Kos černý, kdo by jej neznal. Latinsky mu říkáme "Turdus merula", slovensky drozd čierny. Společně s drozdem zpěvným (Turdus philomelos) nás jeho zpěv těší snad u každého domu. Jeho flétnový zpěv se nese ze střech, z vrcholků stromů nebo z pouličních lamp večer, a pak znovu ještě hodně brzy nad ránem. Hnízdí ve větších keřích, stříhaných živých plotech, v hustých korunách stromů, v truhlíku na okně nebo na dvoře v hromadě topného dříví. Snad nejčilejší je při sbírání potravy za deště, když vylézají žížaly z vodou nasycené půdy na povrch. Je to jeho oblíbená potrava, zvláště v období hnízdění. Mimo lidská sídla zastihneme kosa černého ve stinném lese, kde se ve vyšších polohách může potkávat s kosem horským (Turdus torquatus). Většina jich však žije v těsném sousedství člověka. Jednak proto, že lidská sídla oplývají mnoha možnými hnízdišti, a taky pro hojnost potravy, které mu nabízejí obdělávané a zavlažované užitkové i okrasné záhony.
Kos černý © Jan Ševčík - www.sevcikphoto.com
Milovníci přírody zpozorovali, že poslední zimu kosi na krmítka skoro vůbec nelétali. V médiích se objevila zpráva, že tento druh našeho pěvce hojně hyne vlivem komáry přenášeného afrického viru Usutu. Několik našich příznivců nás kvůli tomu také kontaktovalo. Praxe při ochraně a podpoře koroptve polní (Perdix perdix) nás naučila nahlížet na všechny faktory ohrožující ptáky více kriticky, zvážit několik možností a hlavně nechat věcem čas, než dospějeme k nějakému závažnému závěru, na základě něhož přijmeme konkrétní opatření. Proto se zatím nelze spokojit s tím, že české kosy kosí zmiňovaný africký virus. Ten může být vlivem stáří ptáků, přítomnosti jiné nemoci či parazitů, nebo celkovým oslabením organizmu vlivem nedostatku vhodné potravy a vody až druhotnou příčinou smrti.
Loňské horké a suché jaro i celé léto dalo, a to nejen, kosí populaci dost zabrat. Ačkoli běžně hnízdí dvakrát až čtyřikrát za sezónu, loni musela být hnízdní úspěšnost mizerná. Už na jaře nám milovníci přírody dávali vědět, že kosí mláďata v jejich zahradách hladoví, a že se ptačí rodiče marně snaží vydolovat nějakou tu žížalu z mokrých záhonů. Minulá hnízdní sezóna tedy znamenala pro populaci kosů velký početní propad. Dospělí kosi rovněž hynuli ve větší míře. Výsledkem je "nedostatek" kosů na krmítkách. Dobře ale poslouchejte, jestli také tam u vás už přece jen neslyšíte nad ránem nebo při soumraku známý flétnový zpěv přeživších kosů. Popřejme jim, a vlastně i sobě, aby přicházející jaro a letošní léto bylo na vláhu v krajině příznivější. Více žížal, více kosů.
Petr REJZEK
autor je biolog a ekolog
Komentáře
Přehled komentářů
Více vláhy, více kosů...kéž by to bylo tak jednoduché. Myslím, že jsme se ocitli v bodě, kdy je jasně viditelné a prokazatelné, kam naše zemědělství a způsob uvažování dostalo krajinu a přírodu která nás obklopuje. Na kolena a to doslova. Není to rozhodně jen o srážkách, ty jsou stále stejné. Koloběh vody je uzavřený, mění se ale jejich četnost a množství úhrnu vody, která spadne za minutu, mění se naše podnebí. Změnila se ale také schopnost krajiny pojmout tuto vodu, která spadne "naráz" zato v čím dál větších prodlevách. Změnilo se především nakládání lidí s vodou. Dešťová voda je odváděna pryč kanalizací, namísto aby plnila strouhy, svodnice vody podél cest a chodníků nebo zasakovací průlehy. Téměř neexistují tůně a podmáčené louky a pastviny. Chybí živé ploty jako předěly polí, stromořadí a keře podél polních cest, aby náhodou něco nezavazelo v obřím strojům. Jednolité půdní bloky máme spolu s bratry Slováky a Poláky největší v evropě. Půda je naorávaná až ke krajnicím cest, zcela chybí meze kde by něco kvetlo, a poskytovalo potravu a útočiště. Stačí porovnat máš venkov a např. ten britský. Půda není domnělými "zemědělci" obhospodařována, ale systematicky vyčerpávána a ničena, od vstupu do EU a zavádění dotací prokazatelně stoupl nákup nešetrných strojů a hlavně chemie v zemědělském sektoru. Rapidně ubývá hlavně hmyzu, proto i ptáků a savců, ne jen kosi jsou tedy v ohrožení. Ani si nedokážu vzpomenout, kdy jsem měl přední sklo auta plné mušek a létajícího hmyzu, abych ho musel po jízdě umývat. Naše krajina nedokáže uživit přírodu. A bez přírody zanedlouho neuživí ani nás. Je to smutné, je to alarmující a nejsmutnější na tom je, že většinu české společnosti to nezajímá, protože v dnešní době se dá přece všechno sehnat v obchodech - odněkud se to přeci doveze...třeba z Polska. Naším největším omylem je pak fakt, že se souhrn všech těchto negativních změn a jejich dopady neustále bagatelizují. Škoda. Jen mě mrzí, že až padneme na hubu a uvědomíme si co jsme provedli s naším životním prostorem - s krajinnou a přírodou v ní, bude pozdě.
Re: Více vláhy, více kosů
(Petr Rejzek - Projekt ČIŘIKÁNÍ, 11. 3. 2019 12:15)Velmi Vám děkuji, že jste tak přesně vystihl podstatu problému. Kolaps vodního režimu zemědělské krajiny, na který upozorňovali ekologové, je už tady. Společnost na to opravdu není vůbec připravena.
Více vláhy, více kosů
(Jakub Galečka, 10. 3. 2019 23:55)