Lelci lesní nejsou v lesích, chřástalové polní nejsou na polích... Že je na tom zemědělská krajina špatně a chřástalové se již v minulosti přesunuli na podhorské louky, to je známá věc (více o nich ZDE). Novinkou je ale častější výskyt lelků (Caprimulgus europaeus) ve městech a na vesnicích. Příkladem je ten na fotografii z Pavlovic u Přerova. Nebo lelci pozorovaní přes léto v Přerově nad Městským rybníkem. Výskyt lelků se vždy připisoval do prostředí ryze lesního, s upřednostňováním borů na píscích (Dungel J., Hudec K.: Atlas ptáků ČR a SR, Praha 2001). Lelkové se ale dnes stěhují blíže k lidem - do zahrad a parků. Může se jednat o reakci na kůrovcovou kalamitu a celkový rozpad našich lesů vlivem sucha. Lelek lesní, podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. silně ohrožený druh, je potravní specialista, který se zaměřuje na lov nočního létajícího hmyzu (hlavně noční motýli, tj. lidově "můry", a někteří brouci). K tomu je vybaven krátkým, ale velmi širokým zobákem a hmatovými pery kolem něj, které vypadají jako vousky. Tolik k lelkovi. Pojďme teď už raději na procházku do zemědělské krajiny a počítejme koroptve...

►►► MONITORING KOROPTVE

Lelek lesní © Petr Rejzek (NSK)

Petr REJZEK

autor je biolog a ekolog