Sedm let od založení biokoridoru Hvězdárna je patrné, že cílená obnova krajiny přináší výsledky, které by na bývalém okraji intenzivně obhospodařovaného pole očekával jen málokdo. Pás keřů a ovocných stromů doplněný mozaikou pravidelně sečených i samovolně se vyvíjejících travino-bylinných porostů dnes tvoří významný krajinný prvek podél Zelené stezky Přerov. Návštěvníkům nabízí nejen příjemnější prostředí pro procházky a cyklovýlety, ale především vytváří útočiště pro desítky druhů rostlin a živočichů v jinak intenzivně využívané zemědělské krajině. Právě dlouhodobý botanický monitoring nám umožňuje sledovat, jak se zdejší vegetace rok od roku proměňuje a zda zvolený způsob péče skutečně vede ke zvýšení biologické rozmanitosti.

Letošní botanický průzkum ukázal, že biokoridor pokračuje ve vývoji směrem k druhově pestřejším a ekologicky stabilnějším trávníkům. Na ploše bylo zaznamenáno celkem 97 druhů bylin a trav, mezi nimiž se vedle běžných lučních druhů objevují i druhy regionálně významné. Potvrzena byla stabilní populace kokrhele luštince (Rhinanthus alectorolophus, C3), která se zde udržuje již druhým rokem po výsevu. Přetrvává také rmen barvířský (Anthemis tinctoria, C4a) a koukol polní (Agrostemma githago, C1t), který se na Hvězdárně objevil po výsevu směsi nektarodárných rostlin a úspěšně zde přežívá i v dalších letech.

kopretina bílá a kokrhel luštinec © NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

Nejzajímavější změnou posledních dvou vegetačních sezón je právě vývoj populace kokrhele luštince. Tato nenápadná jednoletá bylina je z ekologického hlediska mimořádně zajímavá. Na rozdíl od většiny rostlin totiž není zcela soběstačná. Přestože si pomocí fotosyntézy vytváří vlastní organické látky, vodu a minerální živiny získává prostřednictvím haustorií napojených na kořeny okolních trav. Ty tím oslabuje a omezuje jejich konkurenční převahu. V krajině s nadbytkem živin, kde mají trávy přirozenou tendenci vytvářet husté, zapojené porosty, představuje kokrhel jakýsi přirozený regulátor. Nevytlačuje trávy úplně, pouze narušuje jejich dominanci a vytváří prostor pro druhy, které by jinak ve vzájemné konkurenci neměly šanci obstát.

Právě tento mechanismus se na Hvězdárně začíná stále výrazněji projevovat. Husté porosty ovsíku vyvýšeného a dalších konkurenčně silných trav se postupně rozvolňují a mezi nimi se znovu prosazují vytrvalé kvetoucí byliny. Výrazněji se uplatňují například chrastavec rolní, vičenec ligrus, jetel luční, vikev ptačí, kostival lékařský, kopretina bílá, štírovník růžkatý, řebříček obecný nebo svízel bílý. Právě tyto druhy představují základ druhově bohatých lučních společenstev. Kvetou postupně během celé vegetační sezóny, poskytují nektar i pyl širokému spektru opylovačů a současně vytvářejí stabilnější vegetaci než krátkověké jednoleté druhy.

kopretina bílá a čičorka pestrá © NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

Naopak ustupují druhy typické pro narušovaná, živinami obohacená stanoviště. Rostliny, jako jsou sveřep jalový, mák vlčí nebo další jednoleté ruderální druhy, již nejsou tak dominantní jako v prvních letech po založení biokoridoru. Jejich ústup je přirozeným projevem ekologické sukcese. Zatímco v počátečních fázích vývoje obsazují volnou půdu rychle rostoucí krátkověké druhy, postupně je nahrazují vytrvalé byliny a stabilnější travinná společenstva. Vegetace tak získává charakter květnaté louky, která je odolnější vůči výkyvům počasí i dalším disturbancím.

K tomu významně přispívá také mozaikovitý způsob péče. Kombinace pravidelně sečených ploch s místy ponechanými dočasně bez zásahu vytváří prostředí s různou výškou vegetace, odlišnými světelnými podmínkami i rozmanitou nabídkou květů během celé sezóny. Právě taková pestrost prostředí je jedním ze základních předpokladů vysoké biodiverzity. Zatímco některé druhy rostlin a hmyzu vyžadují nízké pravidelně sečené porosty, jiné nacházejí útočiště v hustší vegetaci ponechané přirozenému vývoji. Biologickou rozmanitost proto neurčuje pouze počet druhů, ale i různorodost stanovišť, která společně vytvářejí.

mozaikové sečení v biokoridoru Hvězdárna © NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

Vývoj biokoridoru zároveň ukazuje obecnější ekologickou souvislost. V dnešní zemědělské krajině není hlavním problémem nedostatek semen lučních rostlin, ale především nadbytek živin. Splach dusíku a fosforu z okolních polí dlouhodobě zvýhodňuje rychle rostoucí trávy, které by bez pravidelné péče nebo přirozených regulačních mechanismů postupně vytlačily většinu kvetoucích bylin. Kokrhel luštinec se zde ukazuje jako mimořádně účinný pomocník. Nepůsobí násilně, ale využívá přirozených ekologických vazeb a pomáhá obnovovat rovnováhu, která byla intenzivním hospodařením narušena.

Letošní výsledky tak potvrzují, že biokoridor Hvězdárna pokračuje ve vývoji směrem ke stabilnímu, druhově bohatému lučnímu ekosystému. Z někdejšího okraje pole se postupně stává hodnotný krajinný prvek, který propojuje ekologickou funkci s rekreačním využitím Zelené stezky Kozlovice–Újezdec. Pokračující botanický monitoring bude i v dalších letech ukazovat, jak se budou jednotlivé druhy vyvíjet a zda se podaří udržet současný pozitivní trend. Dosavadní výsledky však naznačují, že cesta založená na kombinaci mozaikovité seče a využití přirozených ekologických procesů byla správnou volbou.

Michaela Konečná
NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

Projekt "Zvýšení biodiverzity v lokalitě Přerov-Hvězdárna" finančně podpořili:

Staňte se také partnerem této akce...