Poradna: Mravenci a koroptve, hrušně a jalovce

25. 2. 2023

Obnova přírody zemědělské krajiny je stále naléhavější. K vymírající biodiverzitě se přidává klimatická krize, která přináší do krajiny extrémní sucho, horko, prašné bouře i tornáda nebo nevratnou ztrátu půdy a ničivé povodně.

Jedním z prvků účinné obnovy krajiny je zakládání keřových remízů, které nabízí úkryt i potravu polním ptákům a drobné zvěři, včetně ohrožené koroptve polní (Perdix perdix). Poblíž remízů je pak vhodné zřizovat bezpečná napajedla a umisťovat zásypy pro bažanty a koroptve nebo krmelce pro zajíce.

Zjednodušený návod na založení remízu: vytipování pozemku, písemný souhlas majitele s konkretizovaným záměrem (výkres), projednání na orgánu ochrany přírody (městský úřad), geodetické zaměření, dočasné oplocení lesnickým pletivem, zalučnění českou směsí travin a bylin (krajinné trávníky), výsadba dřevin a zajištění počáteční zálivky, a v prvních letech zalévání také v období sucha. Pozor, k mladým výsadbám se nesmí dostat zajíc a srnec, jinak je zlikvidují. Proto pravidelně kontrolujte neprodyšnost oplocení dole u země. Kvůli zajícům doporučujeme lesnické pletivo s menšími oky po celé výšce (velká oka proskakují šikovní ušáci i metr nad zemí!).

Financovat lze při realizaci dobrovolníky (myslivci a jiné spolky, veřejnost, škola,…) z vlastních zdrojů, příspěvkem obce nebo firemním darem. Profesionální výsadby nebo rozlohou větší remízy se obvykle financují z různých dotací.

Pokud zvažujete založení remízu pro podporu drobné zvěře, a obzvlášť při vytváření biotopu pro koroptev, pak by měl remíz splňovat tato doporučení: Lokalita je vybrána s vhodným mikroklimatem (východní až jižní orientace, závětří, sušší svahovité místo nebo pahorek), směs pro zalučnění s vyšším obsahem trsnatých travin, které podporují přítomnost travních mravenců – hlavní složky výživy koroptvích kuřat, a skupinové i jednotlivé výsadby převážně trnitých a plodonosných původních druhů dřevin (hloh, šípek, trnka, jeřáb ptačí, bez černý a červený, dřín,…); doplněny mohou být i vysokokmeny starých regionálních odrůd ovoce nebo z ořechů líska.

Do krajiny pokud možno nesázíme nepůvodní druhy dřevin. Rozhodně ne smrk pichlavý, zeravy (nespisovně „tůje“) a opatrní jsme také na sice původní druhy, ale v nevhodných kombinacích. Vyhýbejme se raději sázení jalovců tam, kde nezajistíme pastvu hospodářských zvířat. Náš jalovec obecný (Juniperus communis) má rád slunná stanoviště, kamenité málo úživné svahy a právě tu pastvu, která potlačuje v jeho okolí konkurenční vegetaci. Dá se sice nahradit ručním kosením, ale ne každý jedinec nebo spolek se jí bude věnovat desítky let. Největší biologické riziko při sázení jalovců na jiné než tradiční lokality je šíření rzi hrušňové, která ke svému životnímu cyklu potřebuje právě přítomnost těchto dvou dřevin současně. Pokud zamýšlíte v krajině sázet jalovce a hrušně, dodržte vzdálenost minimálně 500 metrů mezi oběma druhy. Nesázejte jalovce ani poblíž současných hrušňových výsadeb na záhumenkách a v soukromých zahradách nebo poblíž krajinářsky cenných hrušňových alejí.

Své výsadby a projekty obnovy krajiny můžete ZDARMA konzultovat s našimi odborníky, a to nejlépe přes e-mail:

info@koroptvicky.cz

Těšíme se na vaše dotazy.

Petr REJZEK

NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

https://www.koroptvicky.cz/

►►► Další doporučené články: