Bleskové povodně a stav půdy na polích

5. 7. 2024

Hrozivý scénář se hned dvakrát po sobě odehrál poslední červnový týden v několika vesnicích na Přerovsku. Během přívalových dešťů ze svažitých pozemků s erozně rizikovými plodinami, jako je kukuřice a řepka, sklouzly do údolí nejen obrovské objemy vody, ale především bahna - přesněji té nejúrodnější svrchní vrstvy životodárné půdy. Na polích v horní části povodí se přitom během přívalových dešt'ů rozhoduje, kolik vody přijde jako přívalová vlna až do vesnic a zda se k tomu přidá i mohutná vrstva bahna. Situaci pak ještě zhorší zanedbaná koryta vodních toků, která nebyla včas zkapacitněna biotechnickou revitalizací a jejichž břehy jsou posety neorganizovanými stavbami nebo zaskládány různým materiálem včetně dřeva na zimu. Nebyly ani včas obnoveny nebo založeny nové rybníky s funkcí akumulace přívalových vod.

Co z toho pro obce nyní vyplývá: Ve spolupráci s okolními zasaženými obcemi detailně analyzovat příčiny a následky proběhlé přírodní katastrofy. Stanovit priority protierozních a protipovodňových opatření a ty bezodkladně realizovat a důsledně vyžadovat od rozhodujících subjektů v krajině: zemědělci, lesníci a vodohospodáři. Také obce musí zlepšit a dále rozvíjet systém zasakování, zachycování a využívání dešťových vod. A minimalizovat zpevněné povrchy, které pak zahlcují kanalizaci a koryta další přebytečnou vodou.

Dobrá komunikace a úzká spolupráce mezi samosprávou obcí a správci krajiny je naprosto zásadní pro odvrácení a minimalizaci následků příštích a mnohem častějších přívalových srážek. Samozřejmostí je ještě rozsáhlejší prosazení protipovodňových a protierozních opatření v komplexních pozemkových úpravách. Zemědělci proklamovaná protierozní opatření pouze v rámci běžného hospodaření jsou nedostatečná. Svahy se prostě musí napevno rozdělit mezemi a zasakovacími průlehy. Doprovázet je můžou obnovené polní cesty stíněné alejemi ovocných stromů. Ty ocení při procházkách i místní občané.

Naprosto zásadní pak je znovuoživení půdy správnou zemědělskou péčí včetně dodávání dostatku organické hmoty a biouhlu, používání meziplodin, pruhového střídání plodin místo monokultur na velkých lánech, omezení umělých hnojiv a pesticidů. Úrodnosti půdy, zasakování vody a biologické rovnováze v krajině také pomůže častější zakládání státem dotovaných biopásů.

Petr REJZEK

NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.