Podrobněji jsme se podívali na to, v jakém prostředí naši pozorovatelé potkávají koroptev v krajině České republiky. Vzali jsme si k tomu data z let 2013 až 2022, tedy 10 let a celkem 1193 pozorování koroptve polní. Co z nich můžeme vyčíst?

Pole je nejčastějším typem stanoviště. Pozorovatelé uvádí “pole” v kolonce “Prostředí” v 60 % záznamů. Žádné překvapení se nekoná. Víme, že jde o druh vázaný na zemědělskou krajinu. Také víme, že jde o ohrožený druh, jehož populace v ČR je mezi 30 a 60 tis. jedinců. Přitom by se početnost koroptve mohla pohybovat, když ne v milionech tak statisících určitě. 

Energii věnovanou k podpoře její populace je tedy potřeba zacílit na pole, a to klidně těch 60 %. Kouzelné na tom všem je, že nejde o to propálit na poli více nafty a vylít tam více průmyslových hnojiv a pesticidů. Potřebujeme na pole dostat více představivosti a otevřenosti k postupům, které podpoří život v půdě i na ní, a tento život se nám odvděčí kvalitou úrody. Zapojme proto přinejmenším těch 60 % naší invence a zájmu. Klíčovým souslovím zde může být např. regenerativní zemědělství.

Koroptev polní je z tohoto pohledu klíčovým druhem. Když budeme pozorovat na polích o jeden řád více koroptví než nyní, není možné, že by se před tím nezměnila k lepšímu celková biodiverzita krajiny. V zdravé a živé zemědělské krajině jsou pole obklopena různorodou a hustou sítí krajinných prvků. Data z monitoringu nám poskytují přehled spíše o tom, co v krajině zbylo, než-li o pestrém výběru stanovišť poskytujících koroptvím úkryt, potravu a prostor k hnízdění.

Louka také poskytuje koroptvi otevřený prostor pro pocit bezpečí při pohybu krajinou. Tento typ prostředí se objevoval v 11 % záznamů.

Ruderál je typem stanoviště, kam jsme nahrnuli plochy ležící ladem. Na těch byly koroptve pozorovány v 5 % případů. Typicky jde o pozemky určené k výstavbě, zapomenuté okraje průmyslových a zemědělských areálů, opuštěné skládky různého materiálu, staveniště a dokonce zarostlé vstupy do bývalých štol stříbrných dolů.

Remízkem rozumíme prvek krajinné zeleně tvořený skupinou keřů a stromů. Vzhledem k tomu, že se koroptve cíleně drží dále od vysokých stromů, předpokládejme, že se v remízkách uváděných pozorovateli vyskytují spíše nízké stromy a keře. Našli jsme je ve 4 % záznamů pozorování koroptve polní.

Cesty. Po nich se pohybují lidé a kolem nich také koroptve. K setkání obou na cestě došlo ve 3 % pozorování. Polní cesty mohou nabídnout prach a písek potřebné k ranní hygieně (popelení), a štěrk s kamínky pro dobré trávení (pomoc s rozmělňováním zrn v žaludku). Podél polních cest nacházíme výsadby dřevin a travnaté meze, které poskytují koroptvím útočiště nebo prostor pro vytvoření hnízda.

Zahrady a sady jsou vítaným útočištěm koroptví v naší zemědělské krajině. Celkem je pozorovatelé uváděli v 6 % záznamů o pozorování.

Svými dary Pomáháte koroptvi polní v Česku.

Michal ZEDEK
NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

graf - Prostředí výskytu koroptve polní (klikni pro zvětšní)