Krocan divoký / Morka divá / Meleagris gallopavo
Krocan je největší kurovitý pták, jeho velikost je 90 až 120 cm, samice je však menší a nemá tak výrazné kožní laloky na hlavě a na krku. Samec má peří s bronzovým leskem, hlava je neopeřená, modře zbarvená, s velkými červenými laloky a výrůstky.
Velmi nápadné hlučné „hudrování“ a jiné hlasy, známé z domácích chovů.
Prostředí
Krocan divoký obývá lesnatá místa. Má však rád oblasti, kde jsou v blízkosti i travnaté plochy zarostlé křovinami nebo i pole.

Potravu hledá na zemi – jsou to žaludy, různá semena, ale i hmyz, z něho zejména kobylky. Vychází však za potravou i na pole, kde spásá kukuřici a obilí. Mimoto se živí i ovocem a různými bobulemi. Zimu snáší dobře, zvlášť nepříznivá období trvající třeba i týden dovede překonat sedě na stromě úplně bez pohybu, přičemž čerpá energii z tělního tuku. Pohybuje se raději chůzí nebo rychlým během, i když dokáže v nouzi letět do spásných lesních houštin třeba i kilometr daleko. Také na noc vyletuje hřadovat na stromy.
Rozmnožování
Už koncem února začínají krocani tokat. Na tokaništi tančí vždy několik hudrujcích krocanů, kteří roztahují ocas, čepýří se a nafukují zcela tak, jak to dělají domácí krocani na našich dvorech. Někdy při tokání zápasí rozvášnění soci tak zuřivě, že to jeden z nich zaplatí životem. Vítězný samec má obvykle 2 až 4 slepice, vzácněji i více.
Po námluvách si krůta vyhledá někde v lese odlehlejší místo, kde do prostého důlku trochu vyloženého listím snese 10 až 15 vajec (starší slepice i 20), světle okrových až světle hnědavých, zdobených tmavšími skvrnami a tečkami. V oné době se již ovšem krocan o svou slípku nestará, a tak celých 26 až 28 dní sedí krůta na vejcích sama. Mladí krocani se živí různým hmyzem, drobnými měkkýši, pavouky, mladými výhonky, listy rostlin apod. Rychle rostou, jako u všech kurů, a za 14 dnů již vzlétnou.

Foto © Pavel Prašivka (www.ppfoto.cz)
Domestikace
O zdomácnění krocana divokého se zasloužili středoameričtí Indiáni, Aztékové. Kdy však ke zdomácnění krocana divokého došlo, už se nedovíme. Ale již při první cestě do Ameriky ho Španělé u Indiánů poznali jako domácího ptáka. Ze Severní Ameriky se dostal záhy do Španělska a odtud se pod názvem „indická slepice“ rozšiřoval do celé Evropy. Nejvíce se ujal chov krůt v Anglii, ale i ve Španělsku a ve Francii je jedním z nejoblíbenějších domácích ptáků. Do Čech se dostali domácí krocani pravděpodobně až v 16. století ze sousedního Německa. Domácího krocana každý dobře zná. Stačí jen připomenout, že divoký krocan je trochu větší.
Výskyt
Divoký krocan původně sídlil v Mexiku a ve východních a jižních oblastech Severní Ameriky. Dnes však je již na mnoha místech vyhuben, protože jej pro chutné maso lidé odedávna velmi náruživě loví. O aklimatizování krocana divokého se pokoušeli od počátku 19. století v mnohých evropských zemích, ale jen místy se udrželo v přírodě několik jedinců. Od roku 1927 vysazovali krocany divoké do lesů, například u Olomouce a Benešova, ale bez valných úspěchů. V polesí Grygov u Olomouce by měli krocani volně žít, ale chladné a vlhké jarní počasí Evropy je nepříznivé pro odchov choulostivých mláďat.
Literatura
Dungel J, Hudec K. 2001. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha.
Felix J (ed). 1980. Zvířata celého světa 8, Bažanti a ostatní hrabaví. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.
Hanzák J, Hudec K. 1963. Světem zvířat, II. díl, 1. část Ptáci. Albatros, Praha.
Michal Zedek
odborný zástupce projektu
Komentáře
Přehled komentářů
jsem začínající chovatel a potřebuji poradit, zda mohu nechat na dvoře pohromadě krůty bronzové se slepicemi a kačenami
Re: krůta
(Jiří Mrnka, 24. 3. 2015 21:27)
Dobrý den,
společný chov krůt, slepic a kačen na dvoře nedoporučuji. Ne, že by to nebylo možné, ale k idálnímu stavu to bude mít daleko. Kačeny Vám budou neustále znečišťovat veškerou vodu. Z veterinárního hlediska se společný chov hrabavých a vrubozobých také nedoporučuje. Především z hlediska přenosu nemocí (např. salmonelóz). Ze stejného důvodu se např. nedoporučuje ani líhnout společně vejce hrabavých a vrubozobých v líhni. Lepší způsob chovu je jednotlivé druhy separovat a chovat jednotlivě. Pokud se chcete dozvědět více o chovu hrabavých navštivte naše webové stránky www.wpacz-sk.com. S pozdravem a chovu zdar. Předseda světové bažantí organizace Česká republika a Slovensko Ing. Jiří Mrnka
krocani od Grygova
(Viky, 27. 10. 2012 11:46)Slyšel jsem o krocanech co mají být v lese Království.Rád bych je tam někdy potkal.Zatím jsem neměl štestí. Viky
krůta
(strouhal radek, 16. 3. 2015 19:45)