Bažant obecný (Phasianus colchicus)

Bažant obecný / Bažant poľovný / Phasianus colchicus

Ačkoli nejde o ptačí druh, který by byl striktně vázán na polní krajinu, resp. primární nebo sekundární step, v oblasti střední Evropy jej můžeme zařadit spíše mezi polní druhy ptáků.

Vzhled

Samec (kohout) dosahuje délky 75 až 90 cm. Má obvykle tmavou, kovově lesklou zelenomodrou hlavu. Nápadné na hlavě jsou dva „růžky“ z prodloužených pírek a široce lysé, výrazně červené okolí oka. Samci některých poddruhů mají bílý „obojek“ na krku. Peří zespodu a svrchu těla je rezavě hnědé s purpurovým leskem. Některá pera na hřbetě mají bílé skvrny, pera na bocích pak černé skvrny. Ocasní pera jsou dlouhá, světle hnědá až rezavě hnědá s tmavými příčnými proužky.

Foto © Ivan Mikšík (www.natureblink.com)

Samice (slepice) je celkově menší a dosahuje délky kolem 60 cm. Má nenápadné šedohnědé skvrnité zbarvení. Ocas je hnědý s tmavými příčnými proužky.

Foto © Ivan Mikšík (www.natureblink.com)

Rozmnožování

Bažant obecný je polygamní druh. Kohout má obvykle 3 až 5 slepic. Polygamie je pro hrabavé ptáky, až na výjimky, typická. Brzy z jara probíhá tok samců s hlasovými projevy i bubnováním křídel. Samice vyhrabe a vykrouží tělem důlek v zemi, obvykle mezi trsy trávy, poblíž stromu nebo pod keřem. Do hnízda v zápětí snese vejce, která jsou nejčastěji jednobarevná – bílá až olivově zelená. O snůšku 8 – 15 vajíček i později vylíhlá kuřátka se musí slepice starat sama. Doba inkubace vajec trvá obvykle 22 až 27 dní. Ve stáří kolem 45 dnů jsou již mláďata plně vzletná. Po dvou měsících se mláďata zcela od matky osamostatní. Bažant obecný u nás hnízdí do nadmořské výšky 700 m.

Foto © Ivan Mikšík (www.natureblink.com)

Potrava

Potravu bažanti sbírají ráno a později odpoledne. Přes poledne odpočívají v úkrytu. Kuřátka a mladí bažanti potřebují hodně hmyzu a jeho larev. Jedná se především o sarančata, kobylky, mravence, mšice, ale i pavouky a měkkýše. Potřebují také pravidelně pít. K vodě přicházejí většinou v dopoledních hodinách. Stravu jim zpestřují lístky různých bylin a měkké části travin. Dospělí bažanti se živí různými semeny, bobulemi, zelenými částmi rostlin, hmyzem, červy a měkkýši. Ve stravě se objevují také myši a mláďata hadů a ještěrek. U dospělých bažantů výrazně převládá strava rostlinná.

Pohyb

Druh je to stálý s celoročním výskytem bez výrazných přesunů. Chodí a přebývá na zemi. Na noc „hřaduje“ na stromech. Od jara do podzimu spí i na zemi. Létá zpravidla jen při vyplašení a na krátkou vzdálenost. Let je prudký, přímý s rychlými hřmotnými rázy křídel, prokládaný klouzavým letem. V otevřené krajině se setkáme s jednotlivými exempláři i s početnými volnými skupinami.

Foto © Ivan Mikšík (www.natureblink.com)

Hlas

Na zemi se samci ozývají ostrým dalece znějícím „kýry!“ s následným zabubnováním křídly. Ke hřadování vylétají na stromy s hlasitým a opakovaným „kyry, kyry, kyry, kyry,…“.

Hlas bažantího kohouta si můžete přehrát na webu Švýcarského ornitologického institutu.

Prostředí

Typickým evropským prostředím bažanta obecného je zemědělská krajina nížin a pahorkatin. Můžeme jej potkat ale také ve světlých lesích s bohatým keřovým patrem. Vyskytuje se hojně i na městských periferiích, především na nevyužívaných ruderálních plochách a v oblasti zahrádkářských kolonií. Kromě vysokých horských poloh se vyskytuje na většině území ČR.

Populace v ČR

Přestože se jedná o nepůvodní druh, který byl na našem území vysazen před asi 6 staletími z oblasti Kavkazu (přes Francii), přizpůsobil se dobře podmínkám středoevropské kulturní krajiny a populace je poměrně soběstačná. Umělé odchovy a vysazování bažantů v ČR jsou nutné především kvůli dostatečnému zazvěření honiteb, neboť jde o aktivně lovenou zvěř. Ale i kvůli enormnímu tlaku predátorů v degradované zemědělské krajině. Umělé odchovy pomáhají také znovu vytvořit populace bažantů v honitbách postižených povodněmi. Současnou českou populaci tvoří asi 150 – 300 tisíc exemplářů. Oproti minulosti se vlivem a kombinací více faktorů značně snížila.

Původní rozšíření

Bažant obecný je jedním z nejrozšířenějších bažantů. Původní areál rozšíření se prostírá od Kavkazu až do východní a jihovýchodní Asie. Rozšíření je ale ostrůvkovité. Některé poddruhy žijí jen na malém území značně vzdáleném od výskytu ostatních poddruhů. Např. na území Číny zůstali bažanti izolováni pouštěmi v oázách lesů rozmístěných i stovky kilometrů od sebe. Naproti tomu v souvislých zalesněných územích v jiných částech Asie dochází ke křížení poddruhů bažanta obecného.