Krajinné prvky mohou mít různou podobu. Z loňského projektu "Zvýšení biologické diverzity zemědělské krajiny ve vybraných lokalitách Přerovska" vzešlo několik návrhů trvalých krajinných prvků. Jde o "uzavřený keřový segment" oválného tvaru, dále o "otevřený keřový segment" (směrem k jihu) a "zúžený otevřený segment". Všechny typy výsadeb jsou liniového charakteru. Návrhy vznikly ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně.
 

Ukázky keřových segmentů
 

U návrhu krajinných prvků je třeba zohlednit nároky cílových druhů živočichů (polní druhy ptáků a drobná zvěř), kteří vyhledávají nelesní společenstva stepního charakteru, tzv. kulturní step. Proto při tvorbě návrhu preferujeme keřové pásy s podsevem vhodné travino-bylinné směsi. Navržené krajinné prvky budou otevřeným stanovištěm s různorodým keřovým patrem a s žádným zastoupením stromů. Vytváříme podmínky pro vznik stanoviště s výslunným a sušším mikroklimatem. Proto je vhodnější zakládat středně hustý porost, tj. keř s korunovým zápojem 40–80 %. Z tohoto důvodu nejsou keřové výsadby navrženy v souvislých plochách, ale po skupinkách. Skupinky jsou formovány tak, aby vytvářely prostor otevřený k jihu a krytý od severu, s ohledem na sklon terénu. Tento princip platí obecně pro tvar prvku.

Dodržením správného tvaru celého krajinného prvku i skupinek keřů se vytvoří místa vhodná k hnízdění, popelení či vyvádění mláďat, kam již těsně po východu slunce dopadají první paprsky světla a tepla. Krajinný prvek přitom bude stále nabízet dostatek vhodných míst k úkrytu. Riziko predace cílových druhů lze snížit umístěním krajinného prvku dále od lesa. V druhové skladbě keřů převládají trnité keře (trnka, šípek, hloh). Druhové složení travino-bylinné směsi by mělo zahrnovat především trsnaté trávy a vzácnější byliny typické pro úhory, okraje polí a cest. Trsnaté trávy vytváří svými trsy a nahromaděnou odumřelou biomasou členitý povrch, který vyhledává pro hnízdění koroptev polní. Pestré druhové složení vegetace vytváří vhodné životní podmínky také pro hmyz nebo pavouky, kteří jsou mj. vítanou potravou polních druhů ptáků.

Návrhy krajinotvorných opatření v lokalitě Beňov – Prusy
 

Plně funkční krajinný prvek se neobejde bez navazujícího okrajového pásu, ve kterém se různým způsobem upraví intenzita zemědělského hospodaření. Krajinné prvky budou založeny jako "jádra" pro zvýšení biologické diverzity v zemědělské krajině. Pro jejich funkci však bude rozhodující soulad zemědělského hospodaření v jejich nejbližším okolí s nároky polních druhů ptáků a drobné zvěře. Cílem je vytvoření "ochranného pásma" krajinného prvku, kde cílové druhy živočichů naleznou další příležitosti k získání potravy a obecně místa pro svou existenci.

Samozřejmě, že je, vedle výše popsaného, nutné při návrhu krajinného opatření také zohlednit vlastnické a uživatelské poměry, podmínky vycházející z územně plánovací dokumentace, ale také je žádoucí krajinotvorné prvky umísťovat tak, aby co nejlépe plnily protierozní funkci. A to především v případě svažitých polí a míst soustředěného odtoku povrchové vody. Prvek nabízející od začátku více funkcí má do budoucna lepší šanci na realizaci.

V roce 2016 přicházíme s projektem „Zvýšení biodiverzity zemědělské krajiny v praxi – Přerovsko“. Hlavním cílem je připravit podmínky pro realizaci krajinotvorných, zemědělských a mysliveckých opatření navržených v roce 2015. Jako pilotní lokality jsme vybrali Nelešovice – Penčice a Beňov – Prusy.

Václav ZÁVĚŠICKÝ
odborný zástupce projektu

Projekt "Zvýšení biodiverzity zemědělské krajiny v praxi - Přerovsko" významně finančně podpořili Olomoucký kraj a Statutární město Přerov. Děkujeme!