Výzkum agroekosystémů 2009–2010 (výsledky)

Příspěvek navazuje na Výzkum agroekosystémů 2009–2010 (úvod a lokality)

Občanské sdružení NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA o.s. vkládá velkou část své energie do osvěty a vzdělávání laické i odborné veřejnosti, k čemuž nám slouží především informační portál Koroptvicky.cz. Naši činnost cílíme na ptáky polní krajiny s koroptví polní jako deštníkovým druhem. Mimo osvětu a vzdělávání nás velmi zajímá výzkum, kterému se věnujeme v oblasti monitoringu koroptve a při výzkumu polní krajiny (agroekosystému).

Pilotní výzkum agroekosystémů probíhal v letech 2009 a 2010 na pěti vybraných lokalitách reprezentujících zemědělskou krajinu střední a jižní Moravy. Cílem pilotního výzkumu bylo zjistit, zda se společenstva polních druhů ptáků a jejich predátorů (dravců a krkavcovitých) liší v jednotlivých vybraných zemědělských lokalitách. Základními ukazateli změny společenstev jsou celková druhová bohatost a počet jedinců v zájmových lokalitách. Tou nejdůležitější otázkou je důvod možných rozdílů ve společenstvech na různých lokalitách. Proto bude následovat kvantifikace rozdílů mezi lokalitami ve třech základních faktorech: 1) průměrná plocha plošek, 2) hustota okrajů plošek a 3) způsoby obhospodařování plošek. Chceme hodnotit změny společenstev na úrovni krajinné struktury.

Podobnému tématu se věnuje mnoho dalších organizací a vědeckých skupin, např. Pickett et Siriwardena (2011) z Velké Británie. Vesměs vychází ze všeobecně příjímané skutečnosti poklesu druhové bohatosti a početnosti jedinců zaznamenávané při ztrátě různorodosti stanovišť nejen v zemědělské krajině. Za klíčové pak považují odhalení konkrétních aspektů různorodosti krajiny majících vliv na společenstva živočichů.

Z našich dosavadních výsledků můžeme říci, že výskyt jednotlivých druhů polních ptáků se může lišit v závislosti na konkrétních podmínkách prostředí, ale celkový počet druhů se v zájmových lokalitách výrazně neliší (Obrázek 1).

Obrázek 1: Počet druhů polních ptáků v zájmových lokalitách
Data byla zpracována v programu R (www.r-project.org).

Zajímavým výsledkem je celkový počet jedinců v jednotlivých zájmových lokalitách. Oproti ostatním lokalitám vyčnívá ta v Grygově (Obrázek 2). Při pohledu na krajinnou strukturu z ortofoto snímku (zde) jde vidět hlavní rozdíl od ostatních lokalit. Tím je přítomnost vodní plochy a přírodě blízkých stanovišť - meandry řeky Moravy a Přírodní rezervace Království. Otázkou je, proč se tak výrazně liší jen počet jedinců a ne také počet druhů.

Obrázek 2: Počet jedinců polních ptáků v zájmových lokalitách.
Data byla zpracována v programu R (www.r-project.org).