Biopásy

Obecné cíle

Cílem vytváření různých druhů pásů na polích je především podpořit širokolisté druhy plevelů a na ně navázané bezobratlé živočichy a tím rozšířit potravní nabídku pro polní druhy ptáků. Potravní nabídka pro další drobnou zvěř se také často rozšiřuje prostřednictvím k tomu určené osevní směsi použité na části pole.

Biopás a další pásy

Biopás je pruhové potravní políčko pro zvěř.

Pás chemicky neošetřované obiloviny. V pásu se upustí od chemického ošetření a vyseje se poloviční až třetinové množství obiloviny než normálně. Nejčastěji je vytvářen na okrajích pole. Největší efekt mají podél liniových krajinných prvků (mez, vodoteč, polní cesta).

Úhorový pás je neosetým okrajem pole, kde se přirozenou sukcesí vytváří různé typy stanovišť. Proto je dobré ponechat jej alespoň 3 roky. V průběhu sukcese je dobré předcházet přemnožení nežádoucích druhů plevelů mechanickými opatřeními.

Travnatý a travinobylinný pás je tvořen travní směsí nejlépe obohacenou o kvetoucí byliny. Je trvalého charakteru a pravidelně sečen.

Pás pro hmyz je tvořen na mezi, která je nejméně 2 m široká a 0,4 m vysoká. Klíčový je alespoň 60% podíl trsnatých trav (srha laločnatá, bojínek luční).

Koroptev polní © Richard Stehlík

Blíže k biopásu

Biopás je pruhové potravní políčko o šířce nejlépe 12 m a délce 50 m. Je součástí zemědělského osevního plánu na daném půdním bloku. Nejčastěji se jeden rok na jaře zaseje a druhý rok na jaře zorá, ale může se na poli nechat i dvě sezóny a zorat až třetí rok. Vytváří se zejména ke zvýšení potravní nabídky zvěře. V závislosti na tom, pro jaký druh zvěře je určen, se liší jeho struktura, načasování výsevu a zorání, a druhové složení.

Tvorba biopásu má největší význam v intenzivně zemědělsky obhospodařovaných honitbách. Biopás zde svojí přítomností nejvíce mírní dopady změn ve spektru pěstovaných plodin a v intenzitě mechanických a chemických pěstebních opatření. Tyto změny mají samozřejmě vliv také na početnost predátorů a mikroklima.

V osevních směsích se mohou použít následující zemědělské plodiny:

kapusta – tvoří základ osevní směsi. Pro koroptev polní představuje optimální úkryt, konopka obecná vyhledává semena kapusty, která dozrávají druhý rok.
obiloviny – tvoří základ osevní směsi. Nejčastěji používané jsou jednoleté plodiny jako pšenice, ječmen, žito nebo tritikale.
len – tvoří základ osevní směsi. Je vhodný jako jednoletá alternativa kapusty. Vytváří nižší, řidší porost, který poskytuje ptákům lepší přístup k povrchu půdy, zůstává však stát jen do prosince.
merlík chilský – odolná, plodná rostlina, její semena jsou bohatá na bílkoviny a cukry. Jsou k dispozici od září do ledna.
pohanka – není vhodná do chladnějších oblastí, koroptví polní není vyhledávána jako merlík chilský nebo kapusta.
jetel – jeho květy přitahují hmyz, v rámci speciálního porostu pro ptáky by však neměl přesahovat 5 % hmotnosti osevní směsi.
proso – červené proso je málo poléhavé a snáší i chladnější počasí. Bílé proso produkuje velké množství semen, ale vadí mu mrazy, takže nepřežije přes zimu.
lupina bílá – jednoletá bylina jejíž semena obsahují až 35 % bílkovin.
slunečnice roční – její semena jsou bohatá na tuky a bílkoviny. Oblíbený zdroj potravy pro sýkory a pěnkavovité.

Biopásy se vysévají nejčastěji na jaře, optimálně v dubnu až květnu. Zorání biopásu by nemělo být příliš časné, aby se prodloužilo období, kdy jsou ptákům k dispozici semena. Od poloviny dubna se však zvyšuje riziko, že v porostu zahnízdí druhy ptáků hnízdících na zemi. Biopás se může vysévat také na podzim. Využívá se toho například v oblastech s těžkými půdami. Hustota vysévaných semen by měla být nízká, aby vznikl řidší porost, který ptákům umožňuje přístup k povrchu půdy a k pomaleji rostoucím druhům plevelů. V rámci osevního plánu je také vhodné měnit místo biopásu v rámci bloku pole a nechat tzv. rotovat biopás po poli.

Biopás a koroptev

Pro koroptev polní je biopás zpestřením potravní nabídky, příležitostí k úkrytu a místem k odpočinku. Na jaře využívají koroptví mláďata biopás jako osýchací plochu. K hnízdění vyhledává koroptev stařinu trsnatých trav, proto není biopás vhodný pro její zahnízdění. V biopásech s větším množstvím plevelů žije více bezobratlých. Koroptev tak má v této části pole vyšší nabídku potravy. Pokud je v blízkém okolí travní porost, bude ho koroptev polní vyhledávat spíše než biopás, protože v něm může také hnízdit.

O biopásech také zde:

- Budou biopásy pro koroptve
- Biopásy a jejich význam v krajině
- Biopásy a dotace

Literatura

Marada P a kol. 2011. Zvyšování přírodní hodnoty polních honiteb. Grada, Praha.
Zámečník V. 2013. Metodická příručka pro praktickou ochranu ptáků v zemědělské krajině. AOPK ČR, Praha.
AGROTIP, Informační měsíčník BASF pro české a slovenské zemědělce. Číslo 11/2013, str. 28–31. BASF, Praha. Dostupný z WWW: <http://www.agro.basf.cz/agroportal/cz/media/migrated/information_material/agrotip/drive/2013_1/Agrotip_2013_11-12_TISK.pdf>.
Program rozvoje venkova na období 2014–2020, verze schválená vládou ČR dne 9.7. 2014. MZe, Praha. Dostupný z WWW: <http://eagri.cz/public/web/file/321101/PRV_do_vlady.pdf>.
Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. MZe, Praha. Dostupný z WWW: <http://eagri.cz/public/web/file/218712/AEO79_web2013.pdf>.