Intenzifikace zemědělství významným způsobem poznamenala ráz i fungování celé agrární krajiny. Snaha o zvýšení produktivity zemědělského hospodaření s sebou přinesla i celou řadu environmentálních problémů. Mezi ně namátkou patří úbytek biodiverzity (včetně mnohých ptáků), omezení schopnosti krajiny jímat vodu, degradace půdy, pokles celkové diverzity krajiny atd. V reakci na tyto problémy se již nějakou dobu hovoří o otázkách trvalé udržitelnosti zemědělství a optimalizace zemědělského hospodaření v krajině. Zdá se, že pro čím dál více lidí již není směrodatné nakoupit co nejvíce potravin za co nejnižší cenu bez ohledu na aspekty kvalitativní či způsob, jakým byly potraviny vyprodukovány. Ačkoliv je tato tendence velmi povzbudivá, stále na mnohých polích dochází k mohutné erozi, jsme svědky poklesu početních stavů celé řady polních ptáků, z krajiny nám mizí opylovači atd. Chceme-li usilovat o zdravější krajinu a její šetrnější zemědělské využití, je zkrátka zapotřebí komplexně přehodnotit náš přístup ke krajině a životu obecně. Ačkoliv mnozí hází odpovědnost téměř výlučně na zemědělce, ve skutečnosti jsme to my všichni, kdo zodpovídáme za stav naší krajiny. Ta je totiž dokonalým obrazem smýšlení společnosti jako celku, nikoliv jen činnosti zemědělců. K motivaci a podpoře samotných farmářů, aby hospodařili více v souladu s přírodou, slouží i celá řada dotovaných opatření, která mají za cíl optimalizovat zemědělské hospodaření v krajině a současně napomáhat s pokrytím nákladů spojených s jejich realizací v praxi. Jedním z nich je i zakládání biopásů, jimž je zasvěcen právě tento příspěvek.

Dotační titul Biopásy je jedním z agroenvironmentálně-klimatických opatření Programu rozvoje venkova Ministerstva zemědělství. Smyslem tohoto článku je zejména poskytnout základních informace o jejich přínosech a významu v krajině. Naopak se nebudeme podrobně zabývat legislativou a stanovenými pravidly pro jejich zakládání či využívání. Tyto informace čtenáři naleznou ve specializovaných brožurách, na něž je odkazováno v seznamu citované literatury na konci příspěvku.

Co je to biopás a jak vypadá?

Než se budeme blíže soustředit na přínosy tohoto opatření v krajině, bylo by vhodné si upřesnit, co to biopás je a jak vlastně vypadá. Jednoduše lze napsat, že se jedná o pruhové pásmo oseté speciální směsí osiva, které je široké 6 až 24 metrů a dlouhé minimálně 30 metrů. Biopásy se zakládají na okrajích i uvnitř půdních bloků. Vzhledem k jejich významu neslouží k produkčním účelům, a proto se na ně téměř výhradně neaplikují žádná hnojiva ani pesticidy, které by měly likvidační účinky zejména na mnohé bezobratlé živočichy, kteří je obývají. Existují jednoleté krmné biopásy a víceleté nektarodárné biopásy, které se liší mj. zastoupením a druhovou skladbou vysévaných plodin.

Jaký je význam biopásů v krajině?

Význam biopásů v krajině je poměrně široký, proto se nad tímto tématem blíže pozastavíme. V prvé řadě je zapotřebí uvést, že jednoznačně přispívají k samotné diverzifikaci krajiny a zvyšují její rozmanitost. Rozmanitost v krajině samozřejmě přispívá k podpoře biodiverzity – biologické rozmanitosti.

Primárně jsou biopásy významné pro široké spektrum bezobratlých živočichů, kteří v intenzivně obhospodařované krajině velmi často skomírají a ubývají. Taková prostředí pro ně mohou být místem úkrytu, prostorem pro rozmnožování, potravním stanovištěm či biokoridorem. Zejména nektarodárné biopásy mají velký význam pro různé druhy opylovačů, včetně známé včely medonosné (Apis mellifera), ale i divokých včel, čmeláků, pestřenek či motýlů. Kromě toho bývají příhodným útočištěm pro četné druhy přirozených predátorů škůdců polních plodin, jako jsou např. slunéčka či zlatoočka, jež se podílí na regulaci mšic.

Svoji roli hrají biopásy samozřejmě i v podpoře ptáků zemědělské krajiny, z nichž mnohé druhy se staly oproti minulosti již vzácnými, případně zcela z České republiky prakticky vymizely (např. drop). Význam tohoto opatření pro ptáky je velmi rozmanitý. Kromě toho, že skýtají mnohým druhům možnost úkrytu či bezpečné místo k zahnízdění, bývají důležitým potravním zdrojem. To, že se v nich vyskytují bezobratlí živočichové, ocení hmyzožraví ptáci, případně ptáci hledající porce hmyzí potravy pro svá nenasytná mláďata v hnízdním období. Výhodou biopásů je, že zde najdou ptáci potravu i v období, kdy jsou již okolní pole sklizena, tj. v druhé půlce léta a na podzim. Zejména pak krmné biopásy mají význam pro zrnožravé druhy v chladné části roku, kdy je v okolní krajině potravy nedostatek. Ptáci v zimě často strádají hlady, zvláště pokud je krajina pokrytá sněhem a panují silnější mrazy, a proto velmi ocení každou příležitost nasytit se semeny rostlin z biopásů.

Je vidět, že toto opatření má z hlediska podpory biodiverzity velký význam. Opomenout však nemůžeme ani funkci půdoochrannou. Biopás může napomáhat tlumit účinky vodní eroze a díky vegetačnímu krytu chrání půd před vysycháním. Napomáhat může i se zvyšováním úrodnosti půdy (např. jsou-li ve směsce zahrnuty bobovité rostliny, dochází k přirozenému fixování vzdušného dusíku, a to díky hlízkovým bakteriím žijícím v symbiotické interakci na kořenech rostlin z čeledi bobovité – Fabaceae; dále ke zúrodnění půdy mohou přispívat hluboko kořenící rostliny obsažené ve směsi atd.). Biopás tak může nalézt uplatnění i na půdách méně úrodných, kde může napomoci s jejich regenerací.

I přes to všechno se někteří obávají většího zaplevelení z důvodu extenzivnějšího využívání dané plochy. Jak již bylo zdůrazněno, aplikování herbicidů či jiných pesticidů je na biopásech silně omezeno, a to zejména z důvodu negativních účinků těchto látek na celou řadu necílových organismů. Růstu plevelů tak samozřejmě nelze nikdy plně zabránit a míra případného zaplevelení je silně závislá na řadě faktorů (např. lokalizace, zásoba semen v půdě, podmínky panující po vzejití). Kromě toho je třeba se soustředit na správné založení biopásu a případně vhodné naplánování termínu provedení seče (v případě nektarodárných biopásů). I když připustíme, že některým plevelům se podaří v biopásu prorůstat, v únosné míře to nemusí být zas tak nežádoucí. Ač to zní jakkoliv, i plevelné rostliny mají v přírodě svůj význam a některé se v důsledku intenzivního zemědělství vyskytují již jen sporadicky.

Opomenout bychom samozřejmě neměli ani význam tohoto opatření ve vztahu k vodě a ochraně vodních zdrojů. Biopásy jsou jedním z prvků, který má potenciál napomoci s infiltrací a retencí vody v půdě. Kromě toho je poměrně zajímavým řešením umístění biopásů podél vodních zdrojů, které sousedí s ornou půdou. Používání řady chemických přípravků je značně omezeno v okolí vod, proto mohou biopásy nalézt uplatnění jako jakási ochranná pásma kolem vodotečí apod.

Jak jsme si představili, biopásy jsou jedním z opatření sloužících k optimalizaci zemědělského hospodaření v krajině. Mají potenciál podporovat biologickou rozmanitost napříč taxony, zvyšovat heterogenitu krajiny, eliminovat půdní erozi, podílet se na zúrodňování půdy, chránit půdu před vysycháním a zlepšovat využití vody na orné půdě atd. Právě tyto benefity skýtají pro krajinu a zemědělce, kteří se rozhodnout do realizace tohoto opatření vstoupit. Navíc náklady spojené s výsevem a ztrátou z produkce na dané ploše orné půdy, která je vyhraněna biopásu, kompenzuje speciální platba pro ty, co jsou ochotni dané opatření realizovat v souladu s danými podmínkami.

Chci založit biopás, přestože nejsem zemědělec, aneb postoj člověka vůči půdě, vodě, krajině a životu obecně

Dotační titul Biopásy je určen zejména pro zemědělce, kteří obhospodařují určitou výměru orné půdy. Pokud vás ovšem myšlenka založení biopásu nadchla, avšak nesplňujete stanovené podmínky, které by vás opravňovaly k podání žádosti o tuto dotaci, nemusíte zoufat. Kdekoliv na vlastní zahradě či na svém políčku můžete vyhranit prostor, který následně osejete speciální směsí osiva či jen jednou konkrétní plodinou. Záleží pouze na vás, jaké druhové složení budete preferovat, případně za jakým účelem chcete takový porost zakládat. Výhodou bezesporu bude, že takovýto „biopás“ můžete umístit kam chcete a nebudete limitováni dodržováním přesně stanovených pravidel, ale na druhou stranu budete nuceni veškeré vynaložené náklady hradit sami. I přesto si myslím, že se vám takový počin v tom nejlepším vrátí – nejenže budete mít radost z bzučících včeliček a čmeláků, pestrobarevných motýlů či ptáků na vlastním pozemku, ale napomůžete i vlastní půdě, budete se těšit z rozkvetlých rostlin a samozřejmě získáte dobrý pocit z vlastní práce. Ještě efektivnější může být založení květnatého pásu pro včelaře, protože vhodným výběrem plodin je možné zajistit včelám velmi vyhledávanou pastvu. Včelařům i všem ostatním mohu vřele doporučit např. svazenku vratičolistou (Phacelia tanacetifolia), modrofialově kvetoucí rostlinu, která je doslova magnetem pro včely či čmeláky. Existuje ovšem velmi pestrá nabídka plodin, ze kterých lze vybírat.

Ani já, jakožto autor tohoto příspěvku, nejsem opravdový zemědělec, přesto si nedovedu svůj život představit bez toho, aniž bych své ruce nezabořil do voňavé půdy plné života, nemohl naslouchat zpěvu skřivana či již nikdy neměl možnost okusit chuť čerstvě sklizené a vlastnoručně vypěstované karotky. Jistě i proto mi není lhostejný stav a osud naší krajiny a chci svým dílem přispět k její ochraně. Ač tedy nejsem přímo zemědělec, jak jsem již uváděl, snažím se alespoň i na svém políčku a na zahradě hospodařit dle zásad, které vedou k trvalé udržitelnosti takového hospodaření (velmi diskutabilní zřejmě bude, co vůbec chápat pod termínem trvale udržitelné hospodaření, protože ze svých zkušeností vím, že v každém toto slovní spojení evokuje více či méně odlišné postoje, nicméně tomu se v tomto příspěvku nemohu podrobně věnovat). Je pro mě obecně důležité, aby půda měla sílu každý rok vyprodukovat stejné množství kvalitní produkce, a to i bez toho, abych ji udržoval při životě téměř výlučně pomocí různých minerálních hnojiv apod. I proto se soustřeďuji mj. na zakládání extenzivních pásů osetých různými plodinami, které zúrodňují půdu, v době květu fungují jako lákadlo pro různé opylovače, kteří jsou potřební k opylení i některých hospodářsky významných rostlin, přirozeně si v nich „odchovávám“ armádu dravých predátorů, kteří jsou připraveni likvidovat mšice parazitující hned vedle na rostlinách máku atd. Jsem totiž přesvědčen, že právě toto opatření je jednou z možností, jak přispět k setrvale udržitelnému hospodaření v krajině, a to nehledě na to, zda hospodaříme na zahradě, záhumence či se staráme o stovky hektarů zemědělské půdy. Dle mého názoru je plně smysluplné jak založení biopásu po obvodu mnohahektarového pole, tak osetí nevyužitého okraje malého záhonu např. semeny zmiňované svazenky. Hovoříme-li o optimalizaci zemědělské činnosti a využití krajiny člověkem, troufám si tvrdit, že zakládání biopásů může být jedním z fundamentálních elementů celého komplexu opatření.

Závěr

Přijde mi naprosto fascinující, jak je celý systém složitý, ale přesto tak dokonale funguje. Každá chvíle strávená na poli mě obohacuje o nové a nové poznatky, které mi napomáhají alespoň z části proniknout do úchvatného a velmi složitého světa fungování celých agroekosystémů. Můj vlastní zájem o hledání východisek racionálního a šetrného zemědělského hospodaření v krajině (a pokud možno i jejich aplikaci na vlastní půdě) však vyplývá zejména z citové vazby k půdě či všem formám života a dlouholeté snahy co nejlépe pochopit velmi spletité a složité fungování agroekosystémů jako celků.

Právě proto vyzývám každého, aby šel do krajiny, neboť osobní kontakt s koroptví, pestrobarevnými otakárky a krajinou celkově dokáže v člověku zanechat silné emoční zážitky, které ovlivňují naše cítění a smýšlení. Navíc kdokoliv z nás může na své zahradě i poli svým dílem přispět nejen přírodě, ale zejména i sám sobě a dalším lidským generacím, které budou jednou přebírat takovou krajinu, jakou my jim připravíme a v jakém stavu ji jim předáme.

O biopásech také zde:

- Biopásy
- Budou biopásy pro koroptve
- Biopásy a dotace

Použité zdroje

Podrobnější údaje najdete v následujících brožurách, z nichž bylo vycházeno i při tvorbě tohoto příspěvku:

Biopásy – agroenvironmentální dotační program, 2007, MŽP (dostupné z: http://bioinstitut.cz/documents/biopasypublikace.pdf)

Biopásy – informační materiál pro zemědělce, 2006, MZe (dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/488800/F_AEKO_Biopasy.pdf)

Tomáš CHVOJKA

autor textu a fotografií

Skrytý půvab biopásu v detailu

Peluška - rostlina, která získává dusík ze vzduchu symbiózou s bakteriemi

Ukázka kvetoucího biopásu

Svazenka je magnetem pro opylovače

Svazenka kvete i na podzim

Biopásy plní v krajině celou řadu funkcí

Pohled do biopásu složeného ze směsi plodin

Minoritní plodiny zvyšují biodiverzitu agroekosystémů - pohanka