„Až bude pokácený poslední strom,

až bude poslední řeka otrávená,

až bude chycena poslední ryba,

tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst.“

Komplexní pozemkové úpravy podporované státem zlepšují vlastníkům a hospodářům přístup na jejich pozemky, měly by obnovit vztah lidí k půdě, ale i reagovat na klimatickou změnu a výrazně podpořit biodiverzitu zemědělské krajiny. Ovšem právě ekologické cíle pozemkových úprav naráží na značnou neznalost a neochotu během zpracování tzv. plánu společných zařízení. Plán by měl obsahovat třeba hustější síť polních cest, zatravnění údolnic, výsadbu zeleně, nové vodní nádrže i obnovené mokřady nebo biokoridory a větrolamy. Jedná se vlastně o revitalizaci krajiny velkého rozsahu - na celých katastrech obcí. Potřebné pozemky nabídne nebo vykoupí stát, obec nebo osvícení vlastníci zemědělské půdy.

Výsadba zeleně je důležitá - tlumí vítr, zadržuje vláhu, poskytuje stín i osvěžující ovoce

V praxi je ale jiný přístup ke krajině ze strany drobných vlastníků a velkých zemědělských podniků. Podniky, které vlastní na katastru nad 40 % půdy, dokonce blokují ekologická opatření v krajině. Státní pozemkový úřad bohužel nemá dost silnou pozici při jednáních a nakonec se, i proti vůli obcí, budují asfaltové polní cesty a silničními stavbami narušují potoční nivy. Takový přístup je v přímém rozporu s ekologickými cíli pozemkových úprav a nerespektuje dosažené poznání říčních ekosystémů i celého vodního režimu krajiny. Při důsledném přezkoumání je to porušení ustanovení vodního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny.

Páskovka má ráda výslunné meze s rozptýlenými keři, které však v krajině chybí

Žádoucí by byla přítomnost biologů při jednáních, protože technický přístup v úpravách krajiny mnohde začíná převažovat. Někteří projektanti i pověření zástupci úřadu jakoby si nevěděli rady s uchopením konkrétních ekologických opatření. Pojmy jako je potoční niva, říční ekosystém, mokřady nebo periodické tůně jsou aktivně odmítány. Celkový pokles biodiverzity zemědělské krajiny proto i nadále pokračuje. Můžete chodit celé hodiny mezi poli, ale nepotkáte ani kuňku v kaluži ani koroptev na mezi. V půdě chybí žížaly, na okrajích už nekvetou modré chrpy a kolem vás nepoletují pestrobarevní motýli. K tomu se přidávají častější bleskové povodně doprovázené bahnotoky. Za splavenou půdou z polí přitom stojí stejnou měrou nedostatek funkčních krajinných prvků jako i nesprávné a nešetrné zemědělské postupy.

Petr Rejzek

NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA z.s.

►►► vaše pomoc biodiverzitě zemědělské krajiny je důležitá: CHCI POMOCI