Po bleskových povodních v červnu 2024 a velkých povodních v září 2024 se na nás obrací novináři s četnými dotazy na toto téma. Původní a kompletní odpovědi si můžete nyní exkluzivně přečíst v následujícím příspěvku... Při přebírání na jiné weby nebo při jiné formě šíření prosím uvádějte informační zdroj: Koroptvicky.cz. Děkujeme!

1. Dokážou nové přehrady vyřešit problém Česka s povodněmi? Nebo naopak vnímáte a z praxe víte, že problém je hlubší a souvisí se zadržením vody v krajině? ​Přehrada jako technické dílo naplněné vodou dokáže pozitivně ovlivnit průběh povodní jen výjimečně. Třeba při povodních na Moravě v roce 1997 tak zafungovala Slezská Harta na řece Moravici v Jeseníkách - ale vlastně zcela náhodou, protože byla čerstvě stavebně dokončena a měla zrovna volný prostor na zádrž obrovského množství vody. Na velkých přehradách, které mají také energetické využití a s ohledem na krátký čas před varováním meteorologů, nelze tak rychle a bezpečně snížit vodní hladinu. V červenci 1997 jsme se mohli přesvědčit, a v září 2024 se nám to znovu připomnělo, že velké povodně začínají v horách. U nás to je ve výškách okolo jednoho tisíc metrů nad mořem. Od horských hřebenů až po hlavní údolí dochází ke vsakování srážek a přibržďování odtoku povrchové i mělké podzemní vody. Zde záleží především na stavu lesů, respektive šetrnosti lesního hospodaření. Těžká lesnická technika hutní půdu a narušuje prameniště, která jinak fungují jako dobře savá houba. Pozitivně vodní režim ovlivňuje také různorodá věková a druhová skladba lesa se zastoupením našich původních dřevin. Významný vliv mají lesní cesty a jejich stav, hrazení bystřin, zasakovací příkopy a tůně. Pomoci mohou také soustavy lesních rybníků s dostatečně dimenzovaným volným akumulačním prostorem - to je rozdíl mezi stálou vodní hladinou a bezpečnostním přelivem. Negativně přispívají k povodním naopak velké odlesněné plochy s ukloněným povrchem, jako velkoplošné mýtiny a sjezdovky, a přístupové asfaltové horské cesty k nejrůznějším objektům a aktivitám mimo trvale obydlená sídla. To se týká všech množících se zpevněných ploch v horách, včetně střech a parkovišť nových objektů. Stav našich hor se tedy týká velkých povodní. Jiná je situace s bleskovými povodněmi, které se objevují spíše lokálně při letních bouřkách, kdy v nižších nadmořských výškách s převážně zemědělskou krajinou dochází k rychlému odtoku vody i s úrodnou vrstvou půdy z velkých lánů polí nevhodně obhospodařovaných. Zde je nejlepší prevencí rozdělení lánů do užších polí se střídáním různých plodin a obnova mezí se zasakovacími průlehy i výsadbou doprovodné keřové a stromové zeleně. Důležité je také používání agrotechnických postupů bez nadměrného hutnění půdy, omezení pesticidů a podpora biologické ochrany plodin - to pro návrat žížal a dalších živých tvorů do půdy, kteří velkou měrou přispívají k rychlému zasakování vody. Zmírnění dopadů velkých povodní i bleskových povodní určitě pomůže co největší obnova říční krajiny, která v podélném směru začíná u pramenů a dole v nížinách je široká až několik kilometrů. Projekt takové obnovy byl po povodních v roce 1997 zpracován pro řeky Moravu a Bečvu odborníky z Katedry ekologie a životního prostředí v Olomouci. Byl to komplex různých opatřeních, z nichž se podařilo realizovat jen některá - třeba velké zkapacitnění koryta Moravy v Olomouci. Ovšem k zastavení vzniku nových staveb v záplavových územích došlo jen výjimečně. Také bylo z polního hospodaření na louky nebo lužní lesy převedeno příliš malé procento říční krajiny. Přitom lužní lesy sehrávají klíčovou roli pro oddálení a snižování povodňové vlny tím, že se voda v bezpečném prostoru rozlije do obrovské plochy a kmeny odolných stromů efektivně brzdí proudící vodu. Stále zapomínáme a opakujeme stejné chyby.
2. Vnímáte při svých aktivitách během roku výrazně problémy s vodou? Jsou bleskové povodně stále častější problém? Můžete například uvést z praxe dopady takových bleskových povodní na krajinu? ​Varující pro nás musí být stále větší a dlouhotrvající letní vedra. Na prach vysušená zemědělská krajina není připravena na vsáknutí vydatných srážek. Suchá půda není kyprá a porézní, je snížena její biologická aktivita. To zhoršuje také intenzivní zemědělské hospodaření, které nerespektuje přirozené zákonitosti - biologii půdy a ekologii krajiny. Prudký déšť rychle zavlhčí jen povrch uhutněné ornice, voda s bahnem se ihned odplavuje a hromadí v ronových rýhách, které prohlubuje, a dále si to bez překážky zamíří do potoků a říček a samozřejmě jako jakýsi bahnotok vtrhne do obcí. Pokud je po cestě rybník, může dojít k jeho protržení. Následky takovýchto bleskových povodní známe všichni z vlastní zkušenosti, třeba u nás na Přerovsku, nebo z médií. Přitom musíme počítat s jejich častějším výskytem. O větší četnosti už není pochyb. V extrému jsme to viděli právě na Přerovsku, kde bylo několik obcí na jednom drobném potůčku zaplaveno vodou a bahnem během posledního červnového týdne 2024 hned dvakrát. Pro krajinu, která takto přijde během pár hodin o nepředstavitelné množství úrodné vrstvy půdy, jinak vznikající po dlouhé tisíce let, je to velký problém z hlediska narušení koloběhu živin a koloběhu vody. Samozřejmě je tím ohrožena také potravinová soběstačnost a bezpečnost naší země. Bez úrodné živé půdy těžko vypěstujeme dostatek kvalitních plodin.
3. Co nejvíc přispívá k tomu, že krajina vodu nedokáže zadržet? Jednoznačně je pro zadržení vody v krajině nejdůležitější udržitelné lesní hospodaření a šetrné zemědělství ohleduplné k půdě. Doplňkově obnova tůní a zasakovacích průlehů, zakládání rybníků a výstavba poldrů, což jsou lidově řečeno rybníky téměř bez vody s velkou hrází - dobré řešení pro lidská sídla na drobných vodních tocích pod svažitými zemědělsky využívanými pozemky. Zároveň by všechny nové větší umělé povrchy v krajině i ve městech měly být řešeny jako zelené střechy, které zadržují vodu a ochlazují okolí, nebo jako zasakovací plochy parkovišť. Nesmíme se ovšem upírat jen na krajinu, města se nám přehřívají a jejich rozrůstající se zpevněné plochy urychlují odtok vody, která pak zahlcuje koryta velkých řek a co navíc přijde z otevřené krajiny, to už se do koryta prostě nevejde. Málo známým problémem je také ohrožení hrází rybníků a protipovodňových hrází norovací činností některých zvířat - dnes hlavně silnou populací bobra nebo nepůvodních hlodavců, jako jsou nutrie a ondatry.
4. Mají z vašeho pohledu přínos pro zlepšení i nějaké občanské aktivity nebo v tomto případě je nutná politická změna (ve smyslu zákonů a podobně)? Problém s velkými i bleskovými povodněmi je natolik závažný, že jakékoli pozitivní změny v krajině musí razantněji podporovat stát. Činnost ochranářských spolků, ekologických zemědělců nebo osvícených starostů je a bude v tomto stále významnější, ale bez pomoci státu s větší ochranou půdy, s obnovou krajinných prvků a ochranou říční krajiny, půjde o opatření stále nedostatečná. Ničivá síla vody je až příliš veliká a ochrana před ní nemůže být postavena na izolovaných aktivitách a nadšených odbornících, jako jsou třeba v našem spolku. Stát by měl vycházet také z výzkumů vědeckých pracovišť, z nichž některá spadají i pod Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. Důležitá je rovněž role správců povodí, kteří vlastně podléhají financování a řízení státem. Velkolepá revitalizace vodních toků i mimo chráněná území by konečně měla dostat zelenou!